Báseň Introverda

13. června 2018 v 13:32 |  Básně
To jen Já se svým já,
tu pokojně sedím.
Jsou to mě dobře známé oči,
do kterých teď hledím.
Žádné jiné v okolí,
do kterých bych mohl hledět.
Vždyť bych ani nevěděl,
co mam jim tak povědět.
Mohly by se vyptávat,
chtít moje jméno znát.
Soudit mě či urážet,
ba dokonce se smát.
To já však riskovat nehodlám,
jsem do sebe uzavřený.
Mám tam totiž brloh,
svůj vlastní svět vytvořený.
Tam není nikdo s cizím názorem,
kdo mohl by mě ponížit.
Tam nemusím se s nikým bavit,
v klidu a pokoji si žít.
Občas se odněkud zvenčí zazní ''Ahoj'' a ''Jak se máš?''
Marná snaha vetřelče,
hradby mé pevnosti nezdoláš.
Jsou totiž dobře chráněné,
své slabiny a strach za nimi skrývám.
Že budou někým použity proti mně,
totiž obavy často mívám.
A tak si ve své dimenzi žiji,
od zrodu až po věčnost.
Nezkoušejte to moji milí,
nehodlám k sobě stavit most.
Tolikrát už jsem se spálil,
že nikdy nechci víc.
A tak si tu hezky žijte
a mé postavy ve stínech si nevšímejte za nic...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama